Den 1. — sobota 18. července 2026

Milé čtenářky, milí čtenáři, 

vítáme vás i letos i tradičního táborového deníku, kde vás vždy v průběhu odpoledne budeme informovat o tom, co jsme na táboře prožili předchozí den. Jako vždy vám také budeme zprostředkovávat zážitky dětí i vizuálně v naší táborové galerii. Mějte prosím strpení s nahráváním fotografií, na táboře bojujeme se slabým signálem, což prodlužuje dobu nahrávání či omezuje množství fotek, které zvládneme nahrát. 

Všechny děti k nám bezpečně dorazily, a to i přes kolony na dálnici směrem z Prahy. Táborníci se rozdělili do svých oddílů a seznámili se se svými vedoucími a praktikanty. Děti se poté ubytovaly do svých chatiček a společně se všichni začaly seznamovat. Docházelo také k vřelým setkáním dlouholetých táborníků, kteří se u nás na táboře potkaly opět po roce. 

Na večeři jsme měli výborné uzené s bramborovou kaší a po ní jsme se vydali na exkurzi do entomologického centra biologického ústavu Akademie věd České republiky. Přivítal nás šílený vědátor docent RNDr. Bzzzetislav Brouček, který se zabývá výzkumem hmyzí říše a především ochranou ohrožených druhů. Hned v úvodu nám představil vzácného střevlíka mřížkovaného, kterých na místní louce zbývalo pouhých sedm. Jednoho z nich však vzápětí omylem rozplácl na své tváři, a jejich počet tak snížil na šest.

Bzzzetislav nám vysvětlil, že z luk a hájů v poslední době záhadně mizí stále více hmyzu. Aby zjistil, co se v hmyzí říši odehrává, sestrojil speciální zařízení, pomocí kterého bylo možné poslouchat hmyzí šuškandu. Nejprve jsme zaslechli Lezce, kteří si stěžovali na velký nedostatek pylu. Za všechno podle nich mohli Letci, kteří prý pyl sbírají ze stromů a vysokých keřů a na ostatní obyvatele louky už nic nezbývá. Letci však ze stejného problému obviňovali naopak Lezce. Podezírali například šneka, že má pylem naplněný celý svůj domeček, nebo hovnivála, že místo obvyklých kuliček koulí právě pyl.

Znepřátelení Letci a Lezci se tak navzájem obviňovali z krádeže pylových zásob. Nedostatek pylu přitom ohrožoval celou louku. Letcům pyl dodával energii potřebnou k létání, zatímco Lezcům pomáhal budovat podzemní chodby a cestičky. Bzzzetislav se již dříve pokusil problém vyřešit speciálním prostředkem, který měl zvýšit přitažlivost pylu a umožnit hmyzu nalézt jej na mnohem větší vzdálenost. Po jeho použití však začal pyl z louky mizet ještě rychleji.

Vědátor nám následně předvedl svůj další vynález – zmenšovací sprej. Nejprve s jeho pomocí zmenšil obrovský tuplák vody na velikost malého panáka a poté dostal nápad použít sprej také na nás. Během několika okamžiků jsme se zmenšili do velikosti hmyzu a mohli jsme zblízka poznat obyvatele louky. Setkali jsme se například s hovniválem, včelou, cvrčkem, vážkou, pavoučicí, motýlem, želvuškou, světluškou, klíštětem, molem, vinnou muškou, šnekem, mravencem nebo beruškou. Mezi nimi se objevila také záhadná larva, u které ani zkušený Bzzzetislav nedokázal určit, v jaký druh hmyzu se jednou promění. Letci i Lezci ji proto chtěli získat na svou stranu, což mezi nimi vyvolalo další hádku.

Vřavu nakonec ukončili Roháč se Zlatohlávkem, kteří se snažili celou louku spravedlivě vést. Zlatohlávek podle svých výpočtů zjistil, že během pouhých 24 hodin klesly zásoby ve spižírně ze 4 444 777 na 4 000 007 kuliček pylu. Pokud by pyl mizel stejným tempem i nadále, za čtrnáct a půl dne by nezbylo vůbec nic. Obyvatelé louky však tvrdili, že žádný další pyl přinést nemohou, protože jsou všechny okolní květy již několik týdnů úplně prázdné.

Když hmyz zjistil, že jsme lidé zmenšení Bzzzetislavovým sprejem, Roháč rozhodl, že se jednotliví obyvatelé louky ujmou skupinek návštěvníků, provedou je po svém světě a společně se pokusí přijít na způsob, jak louce pomoci. Každá skupina si také vymyslela vlastní název, aby se Zlatohlávek neztratil ve svých výpočtech. Skupina, která přijde s nejlepším nápadem na záchranu louky, má od něj získat něco zlatého.

Večer mezi nás dorazil také zmenšený Bzzzetislav a přinesl nám nepříjemnou zprávu. Zatímco na dospělé působí jeho sprej pouze několik hodin, děti mohou zůstat zmenšené i několik týdnů.

Protože zásoby pylu rychle ubývají, bude každý den uvolněno pouze omezené množství pylových kuliček. Ty se budou mezi jednotlivé obyvatele rozdělovat podle toho, jak úspěšně si jejich lidské larvičky povedou při dopoledních činnostech. Každý hmyz přitom potřebuje sníst alespoň pět kuliček pylu denně, jinak začne ztrácet životní energii. Letci a Lezci se ihned začali předhánět v tom, kdo získá více pylu, a jejich vzájemná nevraživost se ještě prohloubila.

Naším úkolem pro následující týdny tedy bude pomáhat jednotlivým obyvatelům louky získávat potřebný pyl, překonávat výsledky ostatních skupin a především odhalit, proč všechen pyl z okolních květů záhadně zmizel. Pokud se nám nepodaří příčinu včas najít, hrozí celé hmyzí říši hlad a zánik.

Klučičí oddíly od nejmladších po nejstarší: 1. Hovniválovy kuličky - Dan (hovnivál) + Filip B. + Adéla, 2. Ulitníci - Modřanskej (šnek) + Práža, 3. Vodní medvídci - Dejna (želvuška) + Martin Sikora, 4. Tečkovaní pytlíci - Evička + Jožin (beruška a mravenec), 5. Mírovy zelený vajíčka - Míra (vinná muška)

Holčičí oddíly od nejmladších po nejstarší: 1. Drobečky - Ondr (mol) + Aneta, 2. Luciferky - Klárka (světluška) + Elen, 3. Otakárci - Věrka (motýl) + Kačka, 4. Malé svině - Rybízek (klíště), 5. Druhé rande nebude - Ivanka (pavoučice), 6. Vášky - Pája (vážka), 7. Rozladěný housličky - Fíla (cvrček)